Náš Tým

Jan Kala

Jan Kala je zakladatelem a ředitelem Centre for Modern Education a spolupodílí se na rozjezdu většiny větších projektů CfME, např. na projektu Příběh planety Země (Národní muzeum), projektu „Muzejný vzdelávací projekt“ (metodický e-learning zpracovaný pro Slovenské národní muzeum), televizních pořadů Případy detektiva Packala, Za školu!, Prípady detektiva Kulmena, Vzduchoplavec Kráčmera (ČT, STV – kompetenčně orientované pořady), projektů jazykového vzdělávání (Gymn. Kpt. Jaroše Brno, Gymnázium Český Krumlov), firemní projektů  (ČEZ, O2, Foxconn) atd. Je spoluautorem několika e-learningových kurzů.

Jan Kala má bohaté manažerské zkušenosti, mezi jeho veřejně známé projekty patří vznik internetového bankovnictví v České republice – v letech 1997–2000 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Expandia Banky (později eBanky – dnes součást skupiny Raiffeisen Bank). Umístil se v předních místech v soutěžích Manažer roku a Bankéř roku. Expandia Banka pod jeho vedením získala titul Nejlépe řízená banka a stala se držitelem několika českých i světových prvenství.

Jan Kala však již finančnictví opustil a posledních 10 let se věnuje oboru, který je mu bližší a má podle něj skutečnou hodnotu – vzdělávání se zaměřením zejména na základní a střední školství. Projekt smysluplných základních škol je jeho dalším krokem v této oblasti.

 

Mgr. Barbora Dvořáková

Absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Pět let pracovala ve Sdružení TEREZA jako lektorka a autorka výukových programů a poté koordinátorka vzdělávacích projektů. Působila také ve Velké Británii ve vzdělávacím oddělení Zoo v Bristolu  a jako asistentka pedagoga ve Warwickshire ECOS (Education for Children Out of School). Vytvořila několik sad metodických a výukových materiálů a podílela se na tvorbě řady elearningových kurzů. Před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala jako vedoucí pobočky CfME v Brně, byla mj. koordinátorkou mezinárodního projektu Krajina za školou – Transfer Inovací (mezinárodní projekt zahrnující 5 partnerských organizací), projektu Mluvme spolu zaměřeného na inovace ve výuce cizích jazyků (Gymnázium tř. Kapitána Jaroše, Brno), Příběh planety Země (Národní muzeum) a dalších.

Externě spolupracuje s dalšími organizacemi a zabývá se také neformálním vzděláváním a zážitkovou pedagogikou. Absolvovala řadu stáží a zahraničních studijních návštěv (Rakousko, Lotyšsko, Holandsko, Finsko) a dlouhodobých metodických školení (Školení školitelů, Letní škola badatelsky orientovaného vzdělávání, Respektovat a být respektován a další), účastnila se vzdělávacích konferencí (např. Innovative learning forum). V současnosti znovuobjevuje svět očima svých dvou malých dětí. Relaxuje na horách, na cestách, v dobrých kavárnách, při hraní deskovek a ve společnosti inspirativních lidí.

Co mě baví na škole: „ Láká mě možnost vytvořit takovou školu, do které bych chtěla sama chodit. Někdy si říkám,  co bych všechno mohla poznat a objevit, kolik užitečných  věcí udělat, kdybych nemusela strávit několik let svého života sezením v lavici a učením se věcí, které jsem nikdy nepoužila.“

 

Mgr. Ladislava Whitcroft

Vystudovala Pedagogickou fakultu UJEP a v současné době dokončuje doktorandská studia na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde zároveň vede kurz tvůrčího a inovativního myšlení pro budoucí pedagogy.  Učila děti i dospělé anglický jazyk, češtinu pro cizince, vedla kroužek čtenářských dílen a workshopy pro děti. Kromě toho školí české i zahraniční učitele (čtenářskou gramotnost, tvořivé a inovativní myšlení, využívaní ICT ve výuce, inovativní výukové metody). Jako odborná garantka pro oblast čtenářství v projektu Čtenářská gramotnost a projektové vyučování se například podílela na tvorbě elektronické učebnice pro učitele (Čtenářství a čtenářská gramotnost) a pro žáky (Hraj si, čti a piš, pomůže ti myš). Je autorkou několika e-learningů (např. Lenka si poradí) a šéfredaktorkou webu pro žáky Šotkoviny. V rámci univerzitního výzkumu zaměřeného na výuku čtenářských strategii navštívila kanadskou provincii Ontario a USA, kde zkoumala tamní způsob výuky. Inspirativní pro ni byl i desetiletý pobyt ve Velké Británii.

"Ráda bych vytvořila školu, která by byla místem plným barev, zážitků a radosti z objevování, kde se každý cítí vítán a kam každý chodí rád."

 

Mgr. Markéta Tuhá

Absolvovala Pedagogickou fakultu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor  Učitelství pro 1. stupeň se specializací na výtvarnou výchovu. Od roku 2005 do roku 2013 vyučovala na 1. stupni základních škol všechny předměty teoretického i výchovného zaměření, kdy kromě pedagogické činnosti pracovala mimo jiné jako výchovný poradce, vedla zájmové kroužky (hra na flétnu, jóga pro děti, dovedné ruce, atd.) či jako instruktor lyžování.

V letech 2006-2015 absolvovala kurzy zaměřené na činnostní učení, efektivní metody výuky na 1. stupni ZŠ, využití interaktivní tabule ve výuce, zavádění metody CLIL do výuky, dále různá školení k problematice specifických vývojových poruch učení a chování či výuky matematiky metodou profesora Hejného.

Od roku 2012 pracuje ve společnosti Centre for Modern Education jako projektový manažer, kdy její hlavní činností je spolupráce se základními a středními školami na vzdělávacích projektech. V roce 2014-2015 pracovala jako hlavní manažer projektu OPVK Let´s speak together, kdy se podařilo na více než 60 základních školách realizovat výuku s podporou rodilých mluvčích, zavést výuku metodou CLIL či navázat spolupráci se školami v zahraničí.

„Jednou bych znovu chtěla učit. Ale tentokrát tak, aby to dávalo smysl mě i dětem.“

 

Ing. Radmila Lorencová, Ph. D.

Vystudovala ekonomii na České zemědělské univerzitě a získala doktorát v historických vědách na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Více než 10 let se věnuje výuce na vysokých školách (Univerzita Karlova, Univerzita Pardubice, ČZU, Vysoká škola aplikované psychologie,...), vedla několik výzkumných projektů v oblasti sociologie a kulturní antropologie, byla členkou výzkumné skupiny Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

V publikační činnosti se zaměřuje na téma rituálů a jejich významu v životě člověka a téma koloběhu života a smrti a představ s nimi spojenými. V pedagogické činnosti se v současné době zaměřuje na otázky etnicity (migrace, multikulturní společnost,...), sociálních interakcí a metodologii výzkumu. Základními principy uplatňovanými při výuce jsou konstruktivistický přístup, otevřenost různým názorům a pohledům (jiných lidí či jiných kultur), rozvíjení schopnosti kritického myšlení a propojení teoretických znalostí s životními zkušenostmi.

"Chtěla bych vytvořit školu, kde mají děti prostor pro vlastní přemýšlení, kde se nemusí stydět za své nápady a názory, ale mohou o nich svobodně diskutovat s ostatními..."