
Rodina základních škol Heuréka se ve školním roce 2025/26 rozšíří o nový přírůstek nedaleko Prahy. Bude sídlit ve zrekonstruovaných prostorách buštěhradského zámku, v místě s nesporným géniem loci. Rádi bychom vám představili budoucí ředitelku buštěhradské Heuréky Bohumilu Faltisovou.
Proč ses rozhodla posunout od učení matematiky, velkých otázek a třídnictví na druhém stupni k řízení celé nové školy?
A proč ne? Je to výzva a já mám výzvy ráda. Je to také velká příležitost a těm je potřeba se otevřít. Věřím, že věci jdou vždycky dělat jinak a je potřeba to zkusit. Heuréka mi učarovala už při prvním setkání. Věřím navíc, že najdeme způsob, jak si prostor pro učení dětí zachovat v co největší možné míře. Učím opravdu ráda, dává mi to velký smysl a také pocit naplnění.
Nemáš obavu, že na učení už nezbyde čas při tom všem ředitelování, papírování a vykazování?
Upřímně doufám, že se tak nestane. V Heuréce máme velkou výhodu v tom, že značnou část administrativy řeší centrální kancelář společná pro všechny naše pobočky. Abychom se mohli plně soustředit na metodickou práci a rozvoj týmu a současně měli kapacitu na samotné učení. Věřím také, že se v týmu buštěhradské Heuréky podaří rozdělit úkoly a kompetence tak, abychom každý naplno využili svůj potenciál.

Především bych si přála, aby se jim vybavil hřejivý pocit u srdce spojený s pobytem v příjemném a radostném místě, kde je milé být a objevovat sebe i svět.
Jak se stalo, že buštěhradská Heuréka bude sídlit na zámku?
Zámek v Buštěhradě prošel již několika fázemi rekonstrukce různých jeho částí. Dnes v něm díky tomu působí Městský úřad, knihovna, spolková místnost a sál využívaný pro společenské a kulturní akce. Rozhodnutí pustit se do opravy východního křídla otevřelo na tomto místě prostor k provozování vzdělávací instituce. Jsem moc ráda, že ho získala právě Heuréka, a to od školního roku 2026/27. Protože je však o naši koncepci velký zájem, rozhodli jsme se brány školy otevřít už v září 2025 a historicky první buštěhradské prvňáčky přivítat ve zrekonstruovaném domečku u rybníka.
Co by sis přála, aby se vybavilo dětem a rodičům, když se řekne Buštěhradská Heuréka?
Především bych si přála, aby se jim vybavil hřejivý pocit u srdce spojený s pobytem v příjemném a radostném místě, kde je milé být a objevovat sebe i svět. Byla bych moc ráda, aby si od nás děti odnesly pozitivní vztah ke vzdělávání, které je baví a dává jim smysl. A také odvahu k vlastní opravdovosti a schopnost v sobě kultivovat vnitřní klid.
Jak by tedy měla vypadat škola, kterou ses rozhodla budovat?
Určitě útulná, abychom se v ní cítili jako doma. Moc bych si přála, abychom v ní mohli vytvořit různá zákoutí, kam si můžete zalézt, když potřebujete. Měla by být samozřejmě bezpečná a také veselá a inspirativní. Společný prostor dětí a učitelů, abychom všichni věděli, že je to místo, které je naše. Kde je kus každého z nás. Prostor, kde si vzájemně nasloucháme a skutečně se slyšíme. Kde jsme spolu a společně, zkrátka My.
Jak bys popsala to, jak v Heuréce učíme?
Já bych řekla, že především neučíme, ale provázíme. Vedeme děti k tomu, aby samy nacházely a objevovaly. Přemýšlely a jednaly. Řešily a diskutovaly. Obhajovaly a naslouchaly. Jednaly za sebe a ze sebe, ale také spolupracovaly. Roli nás učitelů vnímám v rovině facilitátorů. Děti dokáží také velmi zdatně zhodnotit vlastní posun. A také to, kde ještě potřebují zabrat. A jsou v tom k sobě často kritičtější, než by byli bývali jejich učitelé.
Co považuji za zásadní je vřelý vztah k dětem, vlastní opravdovost a nadšení pro práci. Bez toho zápalu to není ono a děti to vycítí. Stejně jako když někdo hraje hry. Musíme zkrátka dělat to, co říkáme, a říkat to, co si myslíme. Pak jsme opravdoví.
Na čem bys chtěla stavět tým buštěhradské Heuréky? Jak by měl vypadat a co by pro něj mělo být typické?
Ráda bych tým stavěla na pestrosti a vyváženosti. Každý máme nějaké osobnostní nastavení, pracovní a životní zkušenosti. Každý je jiný a já bych té jinakosti chtěla dát prostor. Abychom se mohli vzájemně doplňovat a inspirovat a tvořili tak vyvážený tým. Přitom je potřeba si tu různost zvědomovat, pracovat s tím. Přijímat a respektovat. Co považuji za zásadní je vřelý vztah k dětem, vlastní opravdovost a nadšení pro práci. Bez toho zápalu to není ono a děti to vycítí. Stejně jako když někdo hraje hry. Musíme zkrátka dělat to, co říkáme, a říkat to, co si myslíme. Pak jsme opravdoví.

Jak dál by vypadala pozvánka do týmu buštěhradské Heuréky?
Bývalým kolegům z prostředí lesních škol a školek říkám: "Přijď mezi nás. Máme tu teplo, čisto a velký prostor!" (smích) Určitě bych chtěla zdůraznit skvělou atmosféru, která mi učarovala, když jsem do Heuréky zavítala já sama poprvé. Je tu super kolektiv a příjemné prostředí. Taková ta výborná energie, která člověka nabíjí. A díky ní chodí do školy s radostí. Jsme hrdí na to, že patříme do heurécké rodiny. Sdílíme společné hodnoty a touhu děti i sebe posunovat smysluplným způsobem.
Jak bys této heurécké energii chtěla v Buštěhradě vytvořit prostor?
Chtěla bych ve škole klást velký důraz na wellbeing. Ráda bych posílila rituály, které budují pocit sounáležitosti. Společné snídaně, volnočasové aktivity a podobně. Společné slavnosti či oslavy, třeba narozenin. Nepotřebujeme k tomu darovat něco drahého. To, co je tu zásadní, je čas věnovaný druhému a sobě navzájem. Lidé v týmu by měli vědět, že škola je jejich. Brát ten prostor jako společnou příležitost být součástí něčeho většího, a přitom sami sebou, ve své opravdovosti.

Co bys v buštěhradské Heuréce chtěla dál posílit?
Moc ráda bych dala prostor větší provázanosti tříd skrze společné aktivity a propojovací rituály. Když jsem to poprvé realizovala v Libochovičkách, zpětná vazba byla úžasná. Co se zprvu zdálo jako sen si vybojovalo místo na slunci. Bylo dojemné sledovat, jak si deváťáci užívali společnou aktivitu s prvňáčky a jak ti se pak chodili ptát, kdy si zase budou společně číst. Také bych chtěla ještě více posílit práci s kolektivy jednotlivých tříd.
Čím pro Tebe osobně Heuréka je?
Pro mě je Heuréka především svobodným místem, kde se učitelé a děti posouvají společně. Kde objevujeme a zkoumáme. Hledáme řešení a měníme se. Kooperujeme a kriticky myslíme. Vyhledáváme a ověřujeme. Diskutujeme a respektujeme se navzájem. Místo, kde kultivujeme vlastní myšlení, jednání a prožívání. Heuréka je pro mě taková škola, jaká má v dnešní době být. Škola současnosti a zároveň budoucnosti. Jsem vděčná za příležitost být její součástí.